Co to je?

Přírodní zahrada je zahrada vstřícná k volně žijícím tvorům. Nejedná se o nic nového, vždycky existovala velká rozmanitost tvorů žijících v našich zahradách, ale konvenční postupy a materiály vedly ke snižování jejich počtu. Přírodě blízké způsoby zahradničení vedou k vytvoření harmonického prostoru pro faunu, flóru i člověka a zároveň utvářejí esteticky inspirativní prostředí.

Základem přírodních zahrad je různorodost (bohatost druhů, vytváření zákoutí s různými přírodními podmínkami, zakomponování hravých prvků) a eliminace používání chemických prostředků (pesticidy, minerální hnojiva, atp.) a rašeliny, jako neobnovitelného přírodního zdroje.

Hospodaření v přírodní zahradě upřednostňuje přírodě blízké způsoby péče:

  • péče o půdu – formou kompostování, zeleného hnojení, mulčování, pěstování smíšených plodin nebo správného střídání plodin
  • péče o zdraví rostlin – přírodní metody proti škůdcům, chorobám a plevelům (pletí, mulčování, výluhy z bylin) – přírodní hnojení (kompost, rostlinná jícha, dřevěný popel, chlévská mrva, mulč, zelené hnojení) – vysazování smíšených kultur za využití znalosti vzájemných vztahů rostlin (vzájemná prospěšnost či konkurence)
  • péče o živočichy – udržuje se široké zastoupení organismů (bezobratlí, malí savci, pavouci, plazi, ptáci) a to sice formou vytváření úkrytů (hmyzí hotely, broukovitě, hromada větví pro ježky) a vysazováním rostlin, které jsou potravou, úkrytem či prostorem důležitým pro rozmnožování jednotlivých druhů (motýlí záhony, včelí záhony)
  • přírodní materiály – při budování prvků se využívají přírodní materiály, přednostně ty, které jsou dostupné v místě či blízkém okolí

Typické prvky přírodních zahrad:

  • záhony – vyvýšené, terasové, kruhové či oválné, ve tvaru klíčové dírky
  • kamenné stavby – suchá zídka, sluneční past, bylinková spirála
  • vodní prvky – jezírka a tůňky, mokřady s bahenními rostlinami, brouzdaliště, potůčky, fontány, pítka pro ptáky
  • rostlinná společenství a kompost – pěstební záhonky, trvalkové záhony, bylinkové zahrádky, kvetoucí živé ploty, květnaté louky, keltský stromový horoskop, využití popínavých rostlin, osazování střech a teras, kompost
  • na míru druhům – včelí a motýlí záhony, ptačí záhony, hmyzí hotely, broukoviště, ptačí budky a krmítka
  • pro děti – vrbové chýše a tunely, ploty z vrbových prutů, dutý kmen, domek na stromě, položené stromy k lezení a špalky, houpačky a lana, smyslový chodníček, venkovní učebna, jeskyně v křoví, půdoviště, bahniště, štěrkoviště
  • k posezení – altán, pařezová sedátka, lavičky, kmeny stromů
  • divočina – odumřelé dřevo (např. stojící mrtvý strom), halda větví či kamenů jen tak, zarostlý kout zahrady bez údržby – ponechaný přírodě

Přírodní zahrady mohou získat svůj vlastní certifikát.

V rámci projektu Přírodní zahrady bez hranic vzniká v české republice od roku 2009 síť přírodních zahrad po vzoru rakouského projektu Natur im Garten.

Bližší informace o certifikaci Přírodní zahrada a Ukázková přírodní zahrada.
Cesta k zahradní plaketě.

PZ 1
           Plaketa certifikované přírodní zahrady.

plaketa000999
              Ukázka certifikátu pro získání plakety.

 

 

Při popisu přírodních zahrad jsme vycházeli z těchto publikací, které jsou podrobnějšími a obsáhlejšími průvodci ve světě přírodních zahrad, jejich údržby a vytváření:

Přírodní zahrady, Christine a Michael Lavelleovi, Fortuna Libri
Moje přírodní zahrada – příručka zahradního vědění, Přírodní zahrada, o.s.
Hrajeme si s dětmi v zahradě, Monika Pýchová a Tomáš Smrž,
Základní článek hnutí Brontosaurus – Cassiopeia